Proč se ženy spokojí s lichotkou: “Na to, že jsi po dvou dětech, vypadáš dobře”? Jinými slovy: “Nohy máš celkem štíhlé, zadek jakž takž, to břicho holt po dvou dětech je v mezích, co bychom chtěli. Těhotenství, porod a při tvém věku, to je ještě zlatý.” Co bychom chtěly po dvou dětech? No břicho jako před porodem a žádné faldy na bocích přece, to je jasné. A co jsme pro to ochotné udělat? Nic! Schováme se za kouzelnou větu: “To je mazec, ten kolotoč kolem dětí. Ráno vstanu, zastavím se večer a padnu do postele zbitá jak pes.” Já tomu říkám alibismus. Proč? Tady máte 5 důvodů, proč díky povislému břichu při lichotce: “No jo, na to že jsi po dvou dětech, vypadáš dobře” chybí SAKRA DOBŘE!
- Během těhotenství si ze strachu ze strií mažete bříško drahým krémem, masírujete si hráz nebo cvičíte s Epi-nem. Chodíte na cvičení pro těhotné nebo na masáže. Napíšete minimálně na A4 porodní plán. Po porodu nahradíte zájmeno JÁ zájmenem MY a sebe tak dáte na nějakou x-tou kolej.
- Jste ochotné utratit tisíce za monitory dechu, odsávačky, lahvičky, dětské hadříky, botičky, kroužky, plavání, krémy a zkrátka za všechno, co váš drobeček “POTŘEBUJE”. A ještě to logicky odůvodníte manželovi, proč bez toho vaše děťátko nemůže být. Ale vaše potřeby se smrsknou na dýchat a spát.
Po čase vás sice bolí záda, brní ruce, občas se objeví nějaká ta bolest, něco se zablokuje, sem tam migréna, ale kouzelný růžový prášek vás zachrání a jede se dál.
- Máte tisíc důvodů, proč nemáte čas se zastavit před zrcadlem a podívat se, jak stojíte. Jestli náhodou nestojíte stejně, jako v pátém měsíci těhotenství, protože břicho by tomu odpovídalo.
- Devět měsíců si vaše tělo pomalu zvykalo na nové držení těla a narůstající kila. Manžel nešetřil lichotkami, že vám to sluší, i když v hlavě mu možná běželo: ”Ježiši, to břicho už snad nemůže být větší, to musí prasknout.” Pomalu jste si na své nové tělo zvykla a teď vám přijde tak nějak normální, jak stojíte s tím povoleným bříškem a kulatými rameny.
Víte jak tomu říkám? Pomalá smrt. Na něco si zvyknete, pak máte tisíc důvodů proč to nejde změnit a proč s tím nemůžete nic dělat. V horším případě máte pocit, že jste naprosto v pohodě. Ačkoli když sedíte, břicho se vám různě přelívá přes pásek.
Jak z toho ven
Myslete na sebe tak, jako při prvním těhotenství. Nespokojte se s tím, že během šestinedělí se máte hlavně šetřit a kromě péče o miminko nic nedělat. Minimálně můžete zapracovat na svém držení těla, pánevním dnu a získat pár informacek (jak říká moje tříletá dcera a myslí tím informace) - ideálně po boku nějakého zkušeného fyzioterapeuta. Teprve potom uslyšíte: ”Ty jo, vypadáš sakra dobře. Jak to děláš?” A vy se jen pousmějete a hlavou vám proběhne věta: “Jednoduše, mám totiž informacky a věnuji svému tělu 10 minut denně.”
